Jizvy

Jizvy jsou nežádoucím pozůstatkem větších lékařských zákroků a připomínají různá zranění či nemoci. Přestože jsou výsledkem zahojené kůže a bohužel se nedají zcela odstranit. Můžeme je ovšem velmi úspěšně zesvětlit a zjemnit, aby byly co nejméně viditelné. U čerstvých jizev, ne starších než 6 měsíců, může být výsledek korekce takřka stoprocentní – zvláště, pokud o jizvu dobře pečujete, potíráte ji hojivými mastmi, masírujete, vyhýbáte se slunci apod.

Jak hypertrofické, tak keloidní jizvy charakterizuje nadměrný růst zjizvené tkáně. Zjednodušeně řečeno, tyto typy jizev mají tendenci zvětšit v průběhu hojení svůj objem a vystoupit nad povrch kůže. 

Nejběžnější lokality, kde se objevují, jsou hrudník, ramena, paže, ušní lalůčky a tváře. Kromě tradičních úrazů bývají viníky vzniku tohoto typu jizvy popálení, ale i neodborné propíchnutí uší pro náušnice a také jakékoliv další faktory, které prodlužují dobu hojení jizvy.

​

Rozdíl mezi keloidní a hypertrofickou jizvou

​Keloid obvykle nevzniká ihned v rámci hojení jizvy, ale až v momentě, kdy je rána jako taková zacelená. Rozdílem mezi keloidem a hypertrofickou jizvou je, že hypertrofická se sice zvedá nad povrch pokožky, ale co se týče plochy kůže, jizva zůstává stále stejně velká. Oproti tomu keloid přerůstá až do zdravé tkáně a jizva tak zvětšuje svoji plochu a ještě k tomu se rozšiřuje nad povrch pleti.